Page number 78
PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY 2022 kladní podmínky – dostatek světla, vláhy a živin, zejména dusíku. Proto je nutné kostřavy hnojit nejen na jaře, ale také na podzim. Podzimní dávka dusíku by měla být apliková - na v prvé dekádě září, nejpozději do 20. září. S podzimní dávkou dusíku je vhodné aplikovat také roční dávku fosfo - ru a draslíku. Jarní hnojení dusíkem podporuje růst a vývoj stébel a má velký význam pro tvorbu výnosu. Nedostatečně vyživované stébla odumírají, nebo nenasazují dostatečný počet kvítků. Vysoké dávky dusíku však mohou způsobit poléhání, proto je zapotřebí aplikovat i regulátory růstu. Jarní hnojení dusíkem by mělo být provedeno do počátku prodlužovacího růstu kostřav, přibližně do konce druhé de - kády dubna. Před setím kostřav se zpravidla neaplikují organická hno - jiva. Přímé hnojení organickými hnojivy přichází u seme - nářských porostů kostřav v úvahu, jen pokud jsou dostupné kvalitní aplikátory, které umožňují rovnoměrnou aplikaci hnojiv. To splňují hadicové aplikátory kejdy, kterými lze aplikovat kejdu, digestát či močůvku. Použití aplikátorů s rozstřikovací hubicí je naprosto nevhodné, rozstřik je ne - rovnoměrný a má to za následek nerovnoměrný růst a vývoj porostu, což přináší komplikace při sklizni. Při použití orga - nických hnojiv je nutno započítat příslušné množství živin do bilance. Použití kejdy nebo močůvky v chladném období může významně potlačit populace hlodavců. Použití těchto hnojiv nabývá na významu zvláště v poslední době, kdy ra - pidně vzrostly ceny průmyslových hnojiv. Hnojení fosforem, draslíkem a hořčíkem se provádí při před - seťové přípravě půdy a u porostů přecházejících do dalšího užitkového roku se aplikují tyto živiny i na podzim, ideál - ně v prvé dekádě září s příslušným dusíkatým hnojením. Dávky P, K a Mg se volí podle výsledků AZP. Osvědčilo se rovněž jarní hnojení sírou, zejména v kombinaci s hořčíkem – aplikace Kieseritu (100 kg.ha -1 , brzy na jaře). Doporučené roční dávky síry se pohybují mezi 35–45 kg.ha -1 . Při nedo - statku fosforu lze na jaře porost přihnojit Amofosem. Trávy zpravidla příznivě reagují i na přihnojení zinkem, zvláště při nízké zásobě v půdě (do 10 mg.kg -1 ). Zinek se apliku - je na list ve formě kapalných hnojiv (Zinkuran, Campofort Speciál Zn, Zinek 120 apod.) v dávce 0,5 kg Zn.ha -1 v době odnožování, nejpozději do konce sloupkování. Příjem zin - ku z půdy je blokován vyšším příjmem fosforu a na půdách s vyšším pH. V těchto případech je foliární aplikace zinku velmi důležitá. Zásadní intenzifikačním opatřením je u trav obecně výživa dusíkem. Po sklizni krycí plodiny podpoříme podsev kost - řav dávkou dusíku 15–20 kg.ha -1 . Pokud po semenné seči kostřav potřebujeme sklidit otavu, pak je nutno přihnojit porost dávkou 25–30 kg dusíku na hektar. Podzimní odno - žování podpoříme mimo jiné i aplikací podzimní dávkou dusíku, která by měla být uskutečněna v prvé polovině září. Dávka dusíku pro otavoseč se do podzimní dávky nezapo - čítává. Podzimní dávku dusíku můžeme aplikovat společně s fosforem a draslem (NKP hnojiva), popř. použít ledkovou formu hnojiv (ledek vápenatý, ledek amonný s vápencem či dolomitem). Jarní dávku dusíku rozdělíme na dvě aplikace. První přihno - jení dusíkatými hnojivy se provádí co nejdříve na jaře, jak - mile to půdní a vlhkostní podmínky dovolí. Pro tuto aplikaci používáme zpravidla pevná hnojiva s rychle účinkující for - mou dusíku – ledek vápenatý, ledek amonný. Při nedostat - ku síry lze použít i hnojiva DASA nebo obdobné. Druhou aplikaci provedeme nejpozději do začátku sloupkování. Pozdější přihnojení dusíkem na rozdíl od obilovin nepřináší zvýšení výnosu, ale podpoří časné letní odnožování, což má za následek nižší HTS a zhoršení podmínek pro sklizeň. Z průmyslových hnojiv používáme ledek vápenatý, ledek amonný s vápencem či dolomitem, močovinu s inhibitorem ureázy nebo kapalné hnojivo DAM-390 (druhá jarní aplika - ce). V případě akutního nedostatku dusíku je vhodné kost - řavy podpořit aplikací rozpuštěné močoviny. Doporučené dávky dusíku pro základní i intenzivní pěstování jsou uve - deny v tabulce 2 . Při nedostatku některých živin můžeme použít kombinovaná listová hnojiva s dusíkem a příslušný - mi živinami (např. Campofort). Vyšší dávky dusíku je nutno rozdělit na 2–3 aplikace. V případě intenzivního hnojení kostřav je nutno počítat s aplikací regulátoru růstu na počát - ku sloupkování. Tab. 2a Doporučené základní dávky dusíku pro pěstování kostřav na semeno Druh 1. už. rok podzim jaro 2. už. rok podzim jaro Kostřava červená 50 70 50 80 Kostřava luční 40 60 50 70 Kostřava rákosovitá 40 60 50 70 Kostřava drsnolistá 50 70 50 80 Tab. 2b Doporučené dávky dusíku pro intenzivní pěstování kostřav na semeno Druh 1. už. rok podzim jaro 2. už. rok podzim jaro Kostřava červená 60 80–90 60–65 80–100 Kostřava luční 50–60 70–80 60 90–100 Kostřava rákosovitá 50–60 70–80 60–70 80–100 Kostřava drsnolistá 60 80–90 60–65 80–100 3. už. rok podzim jaro 60 80 50 70 50 70 60 80 3. už. rok podzim jaro 70 90–110 60–70 90–110 60–70 90–110 70 80–100 80
Page number 79
2022 PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY Ošetřování porostů během vegetace Mechanické ošetřování semenářských porostů kostřav je důležitou součástí integrované ochrany porostů, které nelze nahradit jinými způsoby. Prvou operací je důkladné odkli - zení posklizňových zbytků krycí plodiny. Totéž platí po se - menné sklizni kostřav, ponechaných do dalšího užitkového roku. Na počátku září provedeme otavoseč na co nejnižší strniště a důkladně vyhrabeme a odvezeme veškerou hmo - tu. Toto je nutné zejména pokud chceme aplikovat půdní herbicidy na bázi pendimetalinu . Odstranění nadzemní hmoty v tomto období je důležité nejen pro podporu od - nožování, ale i jako mechanický způsob regulace popula - cí klopušky hnědožluté, která klade vajíčka na spodní část stébel. Po osečení porostu provedeme podzimní hnojení. Na podzim můžeme porosty rovněž převláčet plecími bra - nami s cílem provzdušnění odnožovací vrstvy drnu a hu - bení vzcházejících plevelů. Poslední podzimní operací je osečení porostů před zimou, s důkladným vyhrabáním a od - vozem hmoty. Osečení se zpravidla provádí v druhé polo - vině října, přibližně 14 dnů před koncem vegetace. Toto opatření se často zanedbává, ale má velký význam pro zdra - votní stav porostu. Zničí se tak úkryty pro hlodavce a zhorší podmínky pro napadení sněžnou plísňovitostí. Zároveň se odstraní rostliny napadené chorobami nesoucími spory pro další šíření v porostu. Na jaře, pokud je to potřeba (výskyt krtin, poškození drnu zvěří), provedeme smykování lučními smyky s cílem urovnat povrch půdy. Válení porostu na jaře zpravidla není nutné, ani žádoucí. V případě napadení porostu sněžnou plísňovitostí je vhodné převláčet porost prutovými (plecími) branami a narušit povlak plísní. Jinak se jarní vláčení nedoporučuje, protože do - chází k poškození plodných odnoží. Širokořádkové kultury je možno plečkovat a to až do počátku sloupkování. Nepřímou ochranou, zejména proti zaplevelení sveřepy, ovsíkem a jiný - mi travami je osekávání okrajů pozemků a silničních náspů před květem plevelných druhů trav. Ochrana proti zaplevelení Vlastní ochrana porostů kostřav na semeno proti plevelům se často omezuje na chemickou ochranu za pomocí herbi - cidů. Kostřavy jako i další trávy umožňují eliminaci zaple - velení jednoletými plevely častým sekáním. V konvenčních porostech trav na semeno se bez chemické ochrany zpra - vidla neobejdeme. Herbicidní ochrana trav na semeno by měla být pokud možno provedena již na podzim. V tom - to období jsou plevele v nižších růstových fázích a lépe hubitelné i méně účinnými herbicidy. Velmi důležité je podzimní ošetření zejména u porostů silně zaplevelených hluchavkou nebo jinými plevely, které vytvářejí „koberce“. Většina herbicidů se aplikuje v období odnožování, nejpoz - ději do počátku sloupkování, na porost 15–25 cm vysoký. Výjimkou je aplikace pendimetalinu (Stomp apod.), kdy před aplikací musíme porost osekat na co nejnižší strniště a důkladně odstranit posekanou hmotu. Aplikace pendime- talinu se pak provádí na povrch půdy, kde přípravek vytvoří ochranný film, který ničí vzcházející plevele. Tento herbi - cid je jedním z mála přípravků, kterým můžeme regulovat trávovité plevele, zejména plevelné lipnice. Působí ovšem i na řadu dvouděložných plevelů. Před vlastní aplikací je nutno provést důkladnou agrobiolo - gickou kontrolu pozemku. Mezi nebezpečné plevele v kost - řavách řadíme všechny trávovité příměsi (jiné druhy kostřav, jílky, pýr plazivý, oves hluchý, psárku rolní, ježatku, sve - řepy a béry). Nebezpečné je zaplevelení kostřavy červené kostřavou drsnolistou (ovčí) a naopak, podobně kostřavy luční kostřavou rákosovitou a naopak. V kostřavě luční i rá - kosovité jsou nebezpečné i příměsi mezirodových hybridů festulolium. Z dvouděložných plevelů jsou vyhláškou limi - továny šťovíky, mezi nebezpečné plevele však řadíme i hlu - chavky, které kvetou brzy na jaře a komplikují tak ochranu s ohledem na opylovače. Na základě vyskytujících se druhů plevelů a míry jejich pokryvnosti zvolí pěstitel optimální herbicid, který účinkuje na dané plevele a je tolerantní k da - nému druhu kostřavy. Zde si je nutno uvědomit, že kostřava luční je na rozdíl od kostřavy červené a drsnolisté velmi citlivá k řadě herbicidů. Proto je vždy nutno ověřit, zda lze daný herbicid skutečně v daném druhu kostřavy použít. Dobře zapojený porost kostřav často postačí herbicidně oše - třit v prvém užitkovém roce, resp. na podzim v roce založe - ní. Konkurenčně silný, dobře zapojený porost pak neumož - ní vzcházení a vývoj plevelů. Ojedinělý výskyt plevelů pak je snadnější eliminovat mechanickými zásahy, popř. ošetřit environmentálně šetrnějšími herbicidy. Ošetření herbicidy v dalších létech je nutné, pokud porost není dobře zapojen, popř. pokud prořídne, což bývá zejména u kostřavy luční ve třetím sklizňovém roce. Přehled použitelných herbicidů do jednotlivých druhů kostřav je uveden v tabulce 3 . Ruční selekce se provádí, pokud jsou v porostu příměsi ne - odstranitelné čištěním. Jedná se hlavně o plevele jednodě - ložné nebo dvouděložné při neúčinné chemické ochraně. V porostech kostřavy červené to jsou zejména jiné druhy kostřav, zejména kostřava drsnolistá, ovčí a vláskovitá a sve - řepy, zejména sveřep měkký. V porostech kostřavy luční a rákosovité to jsou zejména jiné druhy kostřav, festukoidní kříženci, sveřepy a srha laločnatá. Ochrana proti chorobám a škůdcům Nejzávažnějším onemocněním kostřav je parazitární bělo - klasost. Toto kombinované onemocnění způsobuje ploštice klopuška hnědožlutá ( Leptopterna dolobrata L.), která na - bodává stébla a infikuje je sporami Fusarium poae . Projevy onemocnění jsou viditelné až při metání, kdy se v poros - tu začnou objevovat žlutá až bílá, berlovitě zahnutá stéb - la. Ochrana spočívá především v aplikaci insekticidů proti klopušce ve fázi sloupkování až zduření pochvy praporco - vitého listu. V současnosti je jedinou registrovanou látkou proti klopušce v travách deltametrin . Vzhledem ke snížení účinnosti deltametrinu při vyšších teplotách doporučujeme ošetření časně ráno nebo večer, při teplotě do 15 °C. Další onemocnění kostřav již zpravidla nejsou hospodářsky zá - važná, nicméně při vyšším výskytu mohou způsobovat nou - zové dozrávání semen, a tím i snížení HTS (např. padlí trav, 81
