Page number 76
PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY 2022 Pěstování kostřav na semeno Ing. Radek Macháč, Ph.D. OSEVA výzkum a vývoj s.r.o., Zubří machac@oseva.cz Kostřavy zaujímají v české semenářské produkci více než čtvrtinu ploch z celkové výměry trav na semeno. Zaujímají tedy v plochách druhé místo za jílky, které se pěstují na více než polovině ploch. V průměru let 2010–2020 se na největ - ší ploše pěstovala kostřava červená (976 ha), následována kostřavou luční (765 ha) a kostřavou rákosovitou (666 ha). Kostřava drsnolistá se v průměru pěstovala na 69 ha. Mimo kostřavy červené, u které převládá dovoz nad vývozem, je u ostatních druhů kostřav vývoz výrazně vyšší než dovoz. Celkově bylo v sezoně 2016/17 vyvezeno 850 t osiv kostřav a dovezeno bylo 684 t osiv (Macháč, 2019). Kostřavy se tedy aktivně podílejí na zlepšování bilance agrárního obchodu České republiky. Kostřavy mají poměrně vysoký výnosový potenciál, ovšem průměrné výnosy v praxi za tímto poten - ciálem značně zaostávají. Průměrný výnos kostřavy luční v letech 2010–2020 činil 457 kg.ha -1 , u kostřavy červené činil za toto období průměrný výnos 359 kg.ha -1 a u kost - řavy rákosovité 456 kg.ha -1 . Průměrný výnos semen kost - řavy drsnolisté činil 370 kg.ha -1 . Ovšem reálně dosažitelné výnosy u kostřavy luční jsou ve výši 1 300–1 500 kg.ha -1 , u kostřavy červené 1 100–1 300 kg.ha -1 a u kostřavy rákoso - vité 1 200–1 400 kg.ha -1 . Agrotechnika kostřav pěstovaných na semeno je poměrně dobře propracována, velkou pozor - nost je však nutno věnovat rozdílným nárokům jednotlivých druhů kostřav na výživu a ošetřování a také jejich citlivosti k herbicidům. Zatímco kostřava červená a k. drsnolistá jsou tolerantní k řadě herbicidů, včetně graminicidů, tak naopak kostřava luční je citlivá i k několika herbicidům s deklaro - vanou účinností pouze na dvouděložné plevele. Adaptace na klimatické změny znamená i nové přístupy k pěstová - ní. Problémem jsou především jarní přísušky, které snižu - jí úspěšnost zakládání porostů kostřav na jaře. Řešením je podzimní výsev nebo použití jiných krycích plodin, které méně konkurují podsevu kostřav. Klimatické změny s sebou přinášejí i nové druhy plevelů, které jsou lépe přizpůsobeny suchu a vysokým teplotám. Rovněž ovlivňují i výskyt a cho - vání škodlivých činitelů. Působením vyšších teplot dochází ke snížení účinnosti některých insekticidů. Do praxe jsou zaváděny nové přípravky, které pomáhají rostlinám překo - návat stresové situace, mění se spektrum povolených pes - ticidů. Tento článek shrnuje poslední výsledky výzkumu v oblasti zakládání, hnojení a ošetřování semenářských po - rostů kostřav a doplňuje či modifikuje dřívější doporučení pro pěstování kostřav na semeno. Zařazení do osevního sledu, setí Kostřavy, jakožto i jiné trávy nejsou příliš náročné na před - plodinu. V osevních sledech je zpravidla zařazujeme po hnojené okopanině. Předplodiny však musí umožnit re - gulaci vytrvalých plevelů, zejména pýru a pcháče. V před - plodinách je také nutno regulovat jiné druhy trav, jak plevel - ných tak i kulturních. To je důležité u všech druhů kostřav, ale prvořadé to je u kostřavy luční a rákosovité. Likvidaci těchto problematických plevelů provádíme selektivními herbicidy (graminicidy) v příslušných předplodinách, popř. totálními herbicidy (ú.l. glyfosát) v meziporostním období. Při vyšším zaplevelení vytrvalými plevely je zpravidla nut - no ošetření za rok zopakovat. Problémem bývá dormance oddenků pýru v suchém období. S přípravou pozemku pro založení semenářských porostů kostřav tak musíme začít již 2–3 roky před setím trav. Pozemek v rámci sledu plodin 78
Page number 77
2022 PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY vyhnojíme organickými hnojivy a podle pH půdy by mělo být provedeno vápnění. Po kostřavách většinou zařazujeme ozimé obilniny nebo řepku. Jsou dobrou předplodinou i pro brambory, neboť zanechávají půdu v dobrém strukturním stavu. V následných plodinách by se za pomocí graminicidů měl zlikvidovat výdrol kostřav, aby nedocházelo k sekun - dárnímu zaplevelení pozemku. Příprava půdy musí být precizní, kostřavy mají malá semena a jsou náročnější na přípravu půdy než obilniny. Platí, že čím menší semeno (obilka), tím preciznější příprava půdy musí být – zejména pro kostřavu drsnolistou a červenou. Trávy obecně špatně reagují na minimalizační techniky při zakládání porostu. V tradičních oblastech pěstování trav na semeno (bramborářské a pícninářské oblasti) používáme při zakládání trav a tedy i kostřav klasickou přípravu půdy, tj. orbu a předseťovou přípravu půdy. Kostřavy zakládáme do krycí plodiny, zpravidla co nejdříve na jaře, abychom maximálně využili půdní vláhu. Nejzazší termín pro výsev je u kostřavy červené a drsnolisté konec června, u kostřavy luční a rákosovité konec července. Při pozdějším výsevu je nebezpečí, že kostřavy nevytvoří do zimy dostatečné množ - ství odnoží, které musí projít jarovizací, aby v následujícím roce vytvořily obilky. V případě kostřavy červené lze po - užít i podzimní výsev, zejména v sušších oblastech, a po - kud hrozí jarní přísušky, což bývá v důsledku klimatických změn stále častěji. V tomto případě je nutno provést výsev nejpozději v prvé dekádě října. V tomto případě se násle - dující rok sklízí na semeno krycí plodina a sklizeň kostřavy červené na semeno pak připadá až na následující rok. Vlastní předseťová příprava půdy se provádí mělce, do hloubky 4–5 cm (u kostřavy drsnolisté mělčeji), a jejím cílem je zachování drobtovité struktury a snížení hrudo - vitosti. Kostřavy vyséváme převážně do řádků 20–25 cm širokých. Užší řádky jsou vhodnější pro méně vzrůstné, trávníkové odrůdy, širší řádky pro pícní, vzrůstnější odrůdy a výběžkaté typy kostřavy červené. Výsevní množství se řídí kvalitativními parametry osiv a jejich HTS. U nás doporučo - vaná výsevní množství bývají vyšší, než jsou výsevky použí - vané v zahraničí. V úrodných podmínkách, za předpokladu dokonalé přípravy půdy, vláhové jistoty a dodržení hloubky setí lze výsevní množství zredukovat na 60–75 %. Doporu - čené výsevní množství a hloubka setí pro jednotlivé druhy kostřav je uvedena v tabulce 1 . Skutečné výsevní množství, si zvolí pěstitel, na základě výše uvedených předpokladů a při zohlednění skutečné HTS osiva a kvalitativních para - metrů osiva. Snižování výsevního množství má výrazný vliv na celkovou úroveň nákladů, neboť ceny vstupního osiva se pohybují na úrovni 260–300 % ceny osiva vyprodukované - ho. Vyséváme zásadně secími stroji s hrotovým výsevním ústrojím, pneumatické secí stroje jsou pro výsev kostřav ne - vhodné. Při volbě hloubky setí přihlížíme k velikosti obilek, která se může v závislosti na odrůdě, resp. typu (pícní/tráv - níkový) dosti odlišovat. Obecně, čím je obilka menší, tím menší hloubku setí nastavujeme. Nižší hloubku setí volíme rovněž na těžších půdách, vyšší na lehčích, s menší jistotou vláhy. Důležité je rovněž dodržet rovnoměrnost hloubky, proto by příprava půdy měla být jen mělká. Příliš nakypře - nou půdu je nutno před setím přiválet. Po zasetí je vhod - né pozemek uválet rýhovanými vály (cambridge), pokud to stav půdy umožní. Kostřavy obvykle sejeme do krycí plodiny. V případě pod - zimního setí kostřavy červené je doporučenou krycí plodi - nou ozimá pšenice nebo tritikale, se sníženým výsevkem na 50–60 %. V jarním termínu setí se dříve doporučovala jarní pšenice (se sníženým výsevkem), nicméně v součas - nosti se používá již jen omezeně, neboť její výnosnost je ve srovnání s jinými plodinami velmi nízká. V suchých lé - tech jsou obilniny obecně méně vhodnou krycí plodinou, protože odebírají podsevu mnoho vláhy. To platí zejména pro jarní podsev kostřav do jarních i ozimých obilnin. Při volbě krycí plodiny je nutno dát do souladu pěstební tech - nologie, zejména ochranu proti plevelům. Jako krycí plo - diny se v posledních létech osvědčují hořčice na semeno, luskoviny (hrách, bob), a v příznivých podmínkách i kuku - řice na siláž nebo na zrno. U kukuřice je však vyšší riziko poškození podsevu při sklizni za deštivého počasí. Na dru - hé straně podsev trávy přispívá k protierozní ochraně půdy a zvyšuje újezdnost. Mimo kukuřice u všech krycích plodin snižujeme výsevní množství o 25–35 %. Je nutno si uvědo - mit, že porost trávy zakládáme na více let, proto by podsev trav měl mít co nejlepší podmínky i na úkor krycí plodiny. Dobře zapojený, vitální porost trávy pak snáze odolává za - plevelení. Výživa a hnojení Výživa semenářských porostů se musí řídit biologickými požadavky druhu. Kostřavy jako trávy ozimého charakteru vytvářejí plodné stébla jen na odnožích, které prošly jaro - vizačním stadiem, a tedy byly založeny již na podzim. Pro úspěšné podzimní odnožování musí být splněny tyto zá - Tab. 1 Průměrné výsevní množství kostřav a doporučena hloubka setí Druh Kostřava červená Kostřava luční Kostřava rákosovitá Kostřava drsnolistá Hloubka setí cm 1–2 2–3 2–3 do 1 Průměrná HTS g 0,9 2,3 2,5 0,85 Setí do řádků 20–25 cm základní výsevek MKS kg.ha -1 13,5 18,0 6,5 19,0 6,5 21,0 10,5 14,2 snížený výsevek MKS kg.ha -1 9,0 12,0 5,0 15,0 5,0 16,0 8,5 11,5 79
