Page number 62
2022 PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY GISH analýza chromosomů foto: D. Kopecký Z křížení diploidního jílku s hexaploidní kostřavou vznikne tetraploidní hybrid, který je zpětně křížen buď s kostřavou a vznikne konečný hexaploidní hybrid, nebo je křížen zpět - ně s tetraploidním jílkem mnohokvětým a vznikne konečný tetraploidní hybrid. V obou případech v konečném genoty - pu převažuje DNA rodu, který byl použit pro zpětné kříže - ní. Z druhého rodu zůstává maximálně do 10% DNA. Takto vznikají introgresní hybridy, ve kterých je minoritní rod za - stoupen pouze několika znaky. Šlechtění introgresních hybri - dů se dnes využívá pokud chceme do jednoho rodu přenést cíleně některý znak z druhého rodu. Například suchovzdor - nost z kostřavy do jílku tak, aby zůstaly zachovány všechny pozitivní jílkové vlastnosti. V současné době je registrováno z Hladkých Životic celkem 11 odrůd typu kostřavy rákosovité (první Felina 1988) a 5 odrůd typu tetraploidního jílku (první Bečva 1989). Začátky šlechtění s využitím vzdálené rodové hybridizace byly velmi obtížně. Z laboratorních metod se využívalo hlav - ně cytologické pozorování buněčného dělení. Na poli potom pozorování fenotypu. Potvrzení úspěšnosti křížení bylo mož - né většinou až v druhé generaci (F2) po křížení (za 4–6 let). Potom následoval proces výběrů a následných křížení s cílem obnovy homogenity a fertility genotypů v generacích F3–F7. Vzhledem k tomu, že u trav trvá jedna generace ve šlechtě - ní 3 roky, doba na vyšlechtění odrůdy se pohybovala kolem 20 let a potom ještě následuje zkoušení pro oficiální registra - ci odrůdy (5 let). Dnes můžeme pomocí flow-cytometrie (stanovení obsahu DNA v buňce) zjistit úspěšnost křížení ihned v F1 generaci. To umožní vybrat do dalšího šlechtění pouze hybridní rost - liny a pomoci molekulárních metod pracujících s tzv. DNA markery kontrolovat další výběr tak, aby výsledný genotyp vyhovoval morfologicky naší představě o nové odrůdě a zá - roveň obsahoval znak nebo znaky, které jsme chtěli přenést z druhého rodu. Znalosti o DNA markerech vázaných na ag - ronomicky důležité znaky jsou v současné době ještě omeze - né, ale jejich poznání se rychle vyvíjí. Nové metody umož - ňují výrazně zkrátit proces šlechtění mezirodových hybridů. Hlavním důvodem šlechtění rodu Festulolium je spojení Festulolium raná školka štěpení Festulolium pokusy Rennes Festulolium braunii foto: V. Černoch foto: V. Černoch 63
Page number 63
PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY 2022 Festulolium Hipast odolnost k suchu Festulolium Betria 64 kladných vlastností jednotlivých druhů rodu jílek ( Lolium ) a kostřava ( Festuca ) do jednoho genotypu. Jednotlivé druhy vstupují do křížení s následujícími pozitivními znaky: Jílek mnohokvětý ( Lolium multiflorum ) – rychlý počáteční vývoj, vysoký výnos suché hmoty, dostatečná kvalita píce. Jílek vytrvalý ( Lolium perenne ) – rychlý počáteční vývoj, do - statečný výnos suché hmoty ve vlhčích podmínkách, vysoká kvalita píce. Kostřava luční ( Festuca pratensis ) – dostatečný výnos suché hmoty, dostatečná kvalita píce, vysoká zimovzdornost. Kostřava rákosovitá ( Festuca arundinacea ) – dostatečný vý - nos suché hmoty, vysoká odolnost ke stresovým podmínkám zejména suchovzdornost. Festuca arundinacea var. glaucescens, Festuca mairei – stře - domořské druhy ze severní Afriky vyznačující se extrémní suchovzdorností. Vhodnou kombinací znaků jednotlivých druhů je možné vy - tvářet odrůdy přizpůsobené aktuálním i měnícím se klimatic - kým podmínkám. foto: V. Černoch Možností uplatnění Festulolium při změně klimatu Aktuálně nejvíce využívaným travním druhem zejména v zá - padní Evropě je jílek vytrvalý. Tento druh vyniká vysokým výnosem hmoty se zajištěnou vysokou stravitelnosti píce. Využívá se k výrobě siláže i pro pastvu. Jeho pěstování je však omezeno na mírnější a stabilnější klimatické podmínky. V těchto podmínkách se zasévá buď v monokulturách nebo jednoduchých směsích s jetelem plazivým, jetelem lučním nebo jinými druhy jílku. Původním cílem při šlechtění odrůd festulolium bylo přenese - ní vysoké kvality píce z jílku vytrvalého a ostatních zeměděl - sky využívaných druhů jílků do jednotlivých druhů kostřav a zvýšit tak kvalitu píce v oblastech, kde se jílkům z důvodu drsnějších podmínek příliš nedaří například do zemí střední, východní a severní Evropy. V dnešní době klimatických změn se šlechtitelé zaměřují na opačný cíl. Přenést schopnosti kostřav růstu v méně příz - nivých klimatických podmínkách do jednotlivých druhů jílků a umožnit tak i nadále jejich využití v měnících se podmín - kách západní Evropy. Je to zejména schopnost odolávat su - chu z důvodu tvorby hlubšího kořenového systému, který je schopen získat vodu z hlubších vrstev půdy nebo omezení výdeje vody z listů a zlepšení hospodaření se získanou vodou v rostlině. Dalším důležitým znakem přenášeným z kostřav je efektivita využití živin, zejména dusíku tz. „low input“. Nižší dávky hnojení průmyslovými hnojivy nebo pěstování odrůd festulolium ve směsích s jetelovinami umožní snížení ekolo - gické zátěže zemědělské krajiny. Další efektivní šlechtění mezirodových hybridů Festulolium společně s rychlým rozvojem poznatků molekulární genetiky je jednou z cest, jak zareagovat na měnící se klimatické pod - mínky naší planety a udržet výrobu píce pro výživu hospo - dářských zvířat na vysoké úrovni. foto: V. Černoch
