Page number 60
Nová publikace AGRIPRINT s.r.o. Rožnovské trávy a lidé kolem autor doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. Stručná charakteristika knihy Pěstování trav na semeno má v českých zemích stoletou tradici. Prvopočátky lze sice hledat v jižních Čechách na statku prof. Holého, ale ke skutečnému rozmachu této činnosti došlo až zásluhou Výzkumné stanice travinářské v Rožnově pod Radhoštěm. Zejména její dva stěžejní předváleční pracovníci – Ing. Dr. Ladislav Brada a Ing. Dr. Josef Demela dovedli oslovit prvé odvážlivce k pěstování dosud nezvyklých plodin – lipnice bahenní, trojštětu žlutavého, jílku vytrvalého a dalších trav. A co více – travičky, jak jim začali valašští pěstitelé brzy říkat – se relativně brzy začaly pěstovat na několika tisíci hektarech. Přinesly především moravským rolníkům tolik potřebné finance na zvelebení jejich hospodářství. Ve čtyřicátých letech minulého století jsme se stali jedním z největších vývozců osiva trav v Evropě. Travní semenářství prošlo, podobně jako ostatní obory, složitým vývojem. Od namáhavé ruční práce, komplikované sklizně a úpravy osiva k dnešnímu, takřka plně mechanizovanému procesu. Ale i ten má své problémy. Oba travinářští pionýři – Brada i Demela – zasvětili travám celý svůj dlouhý život. Byl skoro tak složitý, poznamenaný mnoha zvraty, jako travinářství samo. Patřím k jejich následovníkům a žákům, který strávil na „jejich“ pracovišti čtyři desítky let. Osobně jsem je oba znal. Proto se v publikaci „Rožnovské trávy a lidé kolem“ snažím zamyslit nejen nad stoletým vývojem pěstování trav na semeno u nás, ale také několika osobními vzpomínkami na oba koryfeje i jejich pokračovatele, přiblížit je současníkům. Je to skutečně jen malé splacení dluhu, které naše zemědělství vůči nim má. doc. Ing. Bohumír Cagaš, CSc. autor OBJEDNÁVKA KNIHY– ROŽNOVSKÉ TRÁVY A LIDÉ KOLEM 245 Kč FIRMA ODPOVĚDNÁ OSOBA ADRESA OBJEDNÁVÁM TELEFON IČO Objednávku zašlete na adresu: Agriprint s.r.o., Wellnerova 7, 779 00 Olomouc nebo zasláním e-mailu s údaji z této objednávky na: obchodni@agriprint.cz DIČ podpis a datum
Page number 61
PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY 2022 Festulolium, již více než 100 let šlechtění Ing. Vladimír Černoch DLF Seeds s.r.o. , Šlechtitelská stanice Hladké Životice vlc@dlf.com V roce 2020 uplynulo 100 let od prvních registrovaných po - kusů o mezirodovou hybridizaci mezi travními rody kostřa - va ( Festuca ) a jílek ( Lolium ). Oba rody, i když morfologicky vzdálené jsou si v procesu fylogenetického vývoje geneticky poměrně blízké. Myšlenka spojit vytrvalost a odolnost ke stre - sovým podmínkám z kostřavy a vysoký výnos kvalitní píce z jílku do jedné rostliny byla inspirovaná přírodu. Vznikla po objevení prvních přírodních hybridů ve 20. letech minulé - ho století. Bylo popsáno mnoho druhů festulolium vzniklých spontánně křížením jednotlivých druhů jílků a kostřav, které však díky poruchám v reprodukčním dělení zůstaly sterilní a nedokázaly vytvořit semeno. Tento poslední krok se díky tradičním metodám šlechtění jako je intenzivní výběr, zpětné křížení nebo polyploidizace podařilo překonat. Vznikl nový travní rod – Festulolium , ze kterého se zemědělsky aktuálně využívá 5 druhů: Lolium multiflorum x Festuca pratensis Festulolium braunii (K. Richter) A. Camus Lolium perenne x Festuca pratensis Festulolium loliaceum (Huds.) P. Fourn. Lolium multiflorum x Festuca arundinacea Festulolium krasanii Jirásek Lolium multiflorum x Festuca glaucescens Lolium perenne x Festuca mairei Poslední dva uvedené druhy Festulolium se začaly zeměděl - sky využívat v Anglii v posledních dvou letech a jejich bota - nické názvy se ještě nevžily. V nedávné době došlo ke změ - ně v botanickém názvosloví kostřav, kdy širokolisté kostřavy jako jsou pratensis (luční) a arundinacea (rákosovitá) byly zařazeny do nově vzniklého rodu Schedonorus (P. BEAUV.) a odtud se změníl i původní rod Festulolium na Schedolo- lium . V současné době se všechny botanické názvy využívají souběžně. Rod Festulolium byl oficiálně zařazen mezi nově zeměděl - sky využívané rody v Evropské unii směrnicí (66/401/EEC and 92/19/EEC) v roce 2004. Podle této směrnice se sem řadí všechny druhy vzniklé křižením mezi rody Lolium a Festu- ca . Protože v současné době se začíná více využívat i křížení druhů Lolium s „divokými“ (nezemědělskými) druhy Festuca je podle této směrnice možné sem zařadit i nově vznikající kombinace křížení. „Divoké“ druhy kostřav se začínají více využívat v poslední době z důvodu jejich vysoké odolnosti k suchu. Šlechtitelská stanice Hladké Životice (dnes DLF Seeds, s.r.o.) sehrála významnou roli ve šlechtění tohoto nového zeměděl - ského rodu. S prvním křížením začal Ing. Fojtík v roce 1967. Postupně se v Životicích rozvinuly dvě základní metody kří - žení: 1) jílek mnohokvětý (4x) x kostřava luční (4x) Z tohoto křížení vznikly tzv. amhidiploidní hybridy, z nichž první byl Perun (1991). Tyto hybridy mají v první generaci poměr jílkové a kostřavové DNA 50 : 50. Vzhledem k tomu, že jílek byl použitý jako matka a vzhledem k dominanci jíl - kových chromosomů v nově vzniklém genotypu se v pozděj - ších generacích konečný poměr ustálil u jednotlivých odrůd na 75 : 25 až 60 : 40 ve prospěch jílkové DNA. Pokud byla jako matka použita kostřava luční (polské odrůdy), poměr zů - stal blíže k původnímu 50 : 50. Aktuálně je z tohoto typu křížení registrováno 8 životických odrůd. 2) (jílek mnohokvětý (2x) x kostřava rákosovitá (6x)) x kostřa - va rákosovitá (6x) (jílek mnohokvětý (2x) x kostřava rákosovi - tá (6x)) x jílek mnohokvětý (4x) 62
