PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY 2025 naopak z hlediska výnosu nejpříznivější, kdy nejvyšší vý - nosy poskytla vojtěškotráva (16,2 t/ha a nejméně produktiv - ní byla vojtěška s vičencem (14 t/ha). Pozitivní přínos trav z hlediska výnosu byl zaznamenán především v letech 2020 a 2021, kdy směsi obsahující trávu byly o 5–39 % výnosněj - ší než samotné jeteloviny. Z hlediska vývoje druhového složení porostů byl během užitkových let zaznamenán postupný úbytek všech dopro - vodných jetelovin v porostu. Po třech letech bylo jejich zastoupení bez ohledu na počáteční výsevek minimální a jejich hmotnostní podíl v pícních směsích se pohyboval zpravidla v řádu jednotek procent. Lze shrnout, že relativ - ně nejrychleji ubývaly na variantách, kde byl jejich výse - vek ve směsi nejvyšší (75 %) a naopak nejpomaleji ubývaly na variantách s nejnižším podílem výsevku (25 %), kde je - jich podíly v první seči prvního užitkového roku dosahovaly 55 % u vičence, 19 % u jetele a 10 % u štírovníku). V jete - lovinotravních směsích se od druhého roku výrazně pro - sazovaly trávy, které ve směsích stabilně tvořily 62–83 % hmotnostního podílu. Štírovník a jetel v těchto směsích v posledním roce prakticky zcela ustoupily, podíl vojtěšky ve vojtěškotrávě nepřesáhl 40 %. Zaplevelení bylo v poros - tech poměrně nízké, výjimku tvořila první seč v roce 2021, kde jetelovinotrávy dosáhly podílu plevelů kolem 15 %, za - tímco směsi jetelovin v průměru 50 %. Podrobnější analýzy frakcí sacharidů a proteinů u testova - ných směsích jsou prezentovány v tabulkách 1 a 2 . Trávy ve směsi dle očekávání oproti samotné vojtěšce zvyšovaly aNDF, NDFd a WSC, naopak snižovaly obsah NL, frakcí A a B1 i NFC. Štírovník ve směsi v porovnání s vojtěškou zvyšoval WSC a NFC a měl nižší podíl frakce A. Jetel i viče - nec průkazně zvyšovaly WSC, NDFd a při stejném obsahu NL měly rovněž nižší zastoupení frakce A. To se projevilo na kalkulovaném poměru NFC/(PA+PB1), kde nejnižší hod - noty za tři užitkové roky dosáhla vojtěška (4,27), nejvyšší hodnoty poměru dosáhla směs vojtěšky s vičencem (6,07). Přidání trav k vojtěšce kalkulovaný poměr průkazně nezvy - šovalo (4,99), kombinace doprovodných jetelovin a trav však ano. Tento celkový průměr však nijak neodráží vývoj tohoto parametru v jednotlivých sečích, který dokumentuje pro nejlepší variantu (VS+VL) graf 2 , a to v průměru všech tří různým výsevních podílů vičence. Je patrné, že hodnota podílu je nejvyšší v prvním užitkovém roce a postupně se rozdíl oproti vojtěšce snižuje v závislosti na klesajícím za - stoupení vičence v průběhu užitkových let. Tyto výsledky potvrdila i redundanční analýza, kde změny v druhovém složení směsí v čase vysvětlovaly přes 60% variability změn v nutričních charakteristikách, včetně poměru NFC/(A+B1). Výsledky tříletého experimentu ukázaly, že zařazení sa - motných trav se pozitivně odrazilo především na stabilitě Tab. 1 Obsah jednotlivých frakcí sacharidů v píci jednotlivých sdružených variant v průměru všech sečí ve třech užitkových letech Varianta aNDF NDFd WSC škrob NFC VS 409ab 430a 49a 23abc 301b VS+tráva 471c 588c 55bc 20ab 279a VS+ŠR 401ab 444a 55b 23bc 318c VS+ŠR+tráva 469c 603c 58cd 20a 286a VS+JL 411b 466b 59d 24c 317c VS+JL+tráva 468c 604c 57bcd 20a 281a VS+VL 395a 482b 64e 22abc 339d p value <0,001 <0,001 <0,001 <0,001 <0,001 aNDF – neutrálně detergentní vláknina upravená amylázou [g/kg DM]; NDFd – stravitelnost neutrálně detergentní vlákniny [g/kg aNDF]; WSC – vodorozpustné cukry [g/kg DM]; škrob [g/kg DM]; NSC – nestrukturální sacharidy [g/kg DM]; rozdílné písmenné indexy představují rozdíly mezi variantami pro Tukey HSD test, α =0,05. Tab. 2 Obsah dusíkatých látek (NL), jejich jednotlivých frakcí a kalkulovaným poměrem NFC/(A+B1) v píci jednotlivých sdružených variant v průměru všech sečí ve třech užitkových letech Varianta NL A B1 B2B3C NFC/(A+B1) VS 180c 63d 9a 107c 4,27a VS+tráva 146ab 44a 17b 85ab 4,99ab VS+ŠR 175c 58c 8a 108c 5,01b VS+ŠR+tráva 144a 44a 16b 84a 5,33b VS+JL 173c 55bc 9a 110c 5,32b VS+JL+tráva 150b 45a 17b 88b 5,10b VS+VL 176c 53b 10a 114d 6,07c p value <0,001 <0,001 <0,001 <0,001 <0,001 NL – hrubý protein [g/kg DM]; A – proteinová frakce A [g CP/kg DM]; B1 – proteinová frakce B1 [g CP/kg DM]; B2B3C – proteinové frakce B2, B3 a C [g CP/kg DM]; rozdílné písmenné indexy představují rozdíly mezi variantami pro Tukey HSD test, α =0,05. 76 2025 PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY Graf 1 Výnosy sušiny u jednotlivých sdružených variant v průběhu tří užitkových let výnosu píce. Výsledky prvního užitkového roku dále jasně demonstrují, že zařazení doprovodných jetelovin do směsi s vojtěškou nemusí mít negativní dopad na výnosy a na zá - kladě kalkulovaného poměru NFC/(A+B1) má potenciál zvýšit NUE ve sklízené píci. Tyto dosažené efekty však ne - jsou stálé, neboť nutriční parametry pícních směsí korelují se změnami botanického složení porostu, charakterizované - ho postupným úbytkem doprovodných jetelovin bez ohledu na výši počátečního podílu ve směsi. Cílem dalšího výzku - mu by tak mělo být řešení těchto limitujících faktorů. Výsledky a zpracované analýzy nutričních ukazatelů byly využity v diplomové práci studentky Michaely Kovandové, která byla oceněna cenou rektora ČZU za vynikající diplo - movou práci. S týmem spoluautorů bude z výsledků vytvo - řena i vědecká publikace. Poděkování Příspěvek byl zpracován za podpory Dairy Research Cluster 3 a „S“ grantu MŠMT na FAPPZ ČZU v Praze. Poděkování patří i všem zapojeným studentům, kolegům a pracovníkům stanice v Červeném Újezdě za pomoc při sklizních pokusu. Graf 2 Vývoj poměru NFC/(PA+PB1) v 9 navazujících sečích v průběhu tří užitkových let u vojtěšky seté (VS) a směsi vojtěšky a vičence ligrusu (VS+VL) 77