Page number 56
2022 PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY je možnosť zavedenia pastvy, zníženie intenzity alebo voľ - ba iného termínu kosenia. Vytváranie maloplošných úhorov a oraných plôch v druhovo chudobných lúčnych porastoch môže byť jedným z možných spôsobov manažmentu pre zvý - šenie biodiverzity flóry i fauny v poľnohospodárskej krajine. Pre úspešné začlenenie maloplošných úhorov a oraných plôch ako alternatívneho manažmentu do praxe je potreb - né mať nielen dostatok odborných znalostí, ale aj podklady pre zapojenie do stratégie MZe, do programov MŽP a OPŽP. Nemenej dôležitá je aj spolupráca s poľnohospodármi, po - ľovníkmi, zastupiteľmi a obyvateľmi okolitých obcí. Plne sa stotožniť so zmyslom opatrení, propagovať (prezentovať) do - tačné tituly pre ochranu pôdy i biodiverzity dotknutým subjek- tom, jednotlivcom, mať motiváciu zmeniť zaužívaný systém manažmentov a prístupu smerom k vyššej ochrane krajiny. Podpora biodiverzity patrí medzi piliere ochrany prírody a krajiny. Vhodnými postupmi, ktoré prispejú k obohateniu našej flóry, môžu byť pri správnej aplikácii aj maloplošné úhory a orané plochy. Poďakovanie Výskum bol finančne podporený projektom TAČR TH04030244: „Zvýšení biodiverzity a podpora ekosystémo - vých služeb v zemědělské krajině pomocí alternativních způ - sobů hospodaření na loukách a pastvinách“. Obr. 4 Ordinačný diagram (CCA) prezentujúci vplyv základných pôdnych živín na dominanty jednoročnej vegetácie vyrastené po vykonaní orby INZERCE 57
Page number 57
PÍCNINÁŘSKÉ A TRÁVNÍKÁŘSKÉ LISTY 2022 Poutání uhlíku v půdě pod travními porosty doc. Ing. Stanislav Hejduk, Ph.D. Ústav výživy zvířat a pícninářství, Mendelova univerzita v Brně hejduk@mendelu.cz Oxid uhličitý (CO 2 ) je považován za hlavní skleníkový plyn, jehož zvyšující se koncentrace v atmosféře vede ke změně klimatu. V současné době (leden 2022) dosáhla koncentrace CO 2 v atmosféře hodnoty 417 ppm (ppm = part per mili - on, tedy jedna miliontina) a zvyšuje se každý rok o dalších 1,7 ppm. Od začátku průmyslové revoluce (c. 1750) dosáhly kumulované emise antropogenního CO 2 545 Gt uhlíku (1 Gt = miliarda tun). Změna využívání půdy (zejména odlesně - ní a rozorávání travních porostů) tvoří zhruba třetinu z to - hoto množství (Soussana a kol., 2014). Přibližně 2/3 sucho - zemských zásob uhlíku je uloženo v půdě, kde se nachází 1.5×10 12 t C, což je dvakrát tolik, než se ho nachází v atmo - sféře (Schlesinger, 1997). Orná půda obsahuje výrazně méně organické hmoty (a tedy i uhlíku), než půda pod travními po - rosty. Veškerá organická hmota je tvořena uhlíkem, který byl vázán do organických vazeb z atmosférického CO 2 v průbě - hu fotosyntézy. Pro zjednodušení přepočtu obsahu půdní or - ganické hmoty na uhlík, používají půdoznalci jednotný koefi- cient 1,724. To odpovídá obsahu uhlíku 58 %. Pokud naroste obsah půdního organického uhlíku o 1 t na 1 ha, je současně z atmosféry odebráno 3,67 t CO 2 . Jak je vidět z následující tabulky, pod travními porosty může být uloženo 1,7krát více uhlíku, než v orné půdě ve stejných podmínkách. V absolutních hodnotách zde představuje roz - díl mezi zatravněnou a ornou půdou v zásobě uhlíku 57,9 t což odpovídá 212 t poutaného CO 2 . Je třeba zmínit, že půdy Půda pod travním porostem s vysokým obsahem organické hmoty vytváří droptovitou strukturu, která má vysokou vsakovací schopnost s vyšším podílem jílnatých částic mají vyšší schopnost uklá - dat organickou hmotu. Hlavními příčinami vyššího obsahu organické hmoty v půdě pod travními porosty jsou absence zpracování půdy (kypření půdy vede k rychlejší mineralizaci) a vyšší množství organické hmoty, která se do půdy dostává (až 80 % primární produkce travních porostů zůstává v půdě). Vzhledem k tomu, že uhlík se v půdách akumuloval během ti - síciletí jejich vývoje, je obvykle považováno za samozřejmé, že schopnost půdy akumulovat uhlík (C) je při neměnném využívání minimální. Nicméně primární produkce (rychlost fotosyntézy) i půdní respirace (dýchání) jsou v současnos - ti ovlivněny ve většině regionů světa klimatickou změnou, z čehož vyplývá, že zásoby C v půdě nedosahují rovnováž - ného stavu (Soussana et al., 2010). Měření ukazují nárůst zásoby uhlíku v půdě v posledních dekádách, přičemž polo - vina tohoto nárůstu je dána změnami v hospodaření (pokles zatížení pastvin) a zbytek je dán oteplováním (prodloužení vegetačního období) a zvýšením koncentrace CO 2 (rychlej - ší fotosyntéza). Ukládání uhlíku do půdy je vratný proces a půdní organická hmota, ve které je uhlík vázán, může být rychle rozložena v důsledku rozoráni travního porostu, de - gradace vegetace nevhodným hospodařením, požárů, eroze, nedostatku živin a sucha. Modely ukazují, že ztráta organic - kého uhlíku je mnohem rychlejší proces, než jeho přírůstky v důsledku změny využívání půdy (Soussana et al., 2004). Za - řazení dočasných jetelotravních porostů do osevních postu - pů má za následek zvýšení obsahu organické hmoty v půdě oproti osevnímu postupu bez víceletých pícnin a jeho nárůst je přímo úměrný délce období, po které jsou víceleté pícniny ponechány. Zejména v oblastech s vysokým úhrnem srážek nebo naopak v oblastech suchých, převažuje pastevní využívání travních porostů. Při intenzivní pastvě je využíváno zvířaty až 60 % nadzemní biomasy (Lemaire and Chapman, 1996). Při exten - zivní pastvě (nízkém zatížení zvířaty) je tento podíl mnohem nižší. Většina spasené píce je strávena a rychle přeměněna na CO 2 . Nestrávená organická hmota (25–40 % přijaté píce) je vrácena na pastvinu prostřednictvím tuhých exkrementů. Na rozdíl od pastvin je při sečení travních porostů sklizeno více než 80 % nadzemní primární produkce rostlin (zbytek představuje strniště a ztráty při sklizni). Tato biomasa je od - vezena z pozemku ve formě sena nebo siláží, ale její část se vrací na travní porosty prostřednictvím statkových hnojiv (hnůj a kejda, popř. digestát). Při bilanci uhlíku je třeba i tyto toky započítat. Bylo zjištěno, že hnojené travní porosty ukládají do půdy více uhlíku, než porosty nehnojené, v důsledku vyšší produk - ce. Dlouhodobé polní pokusy překvapivě ukazují, že i když je rostlinný materiál zapraven ve velkém množství do půdy, nemusí se obsah organické hmoty vždy zvýšit (Ammann et al., 2007). Nedostatek dusíku může také vést ke ztrátě orga - nické hmoty v důsledku jejího intenzivnějšího rozkladu mik - roorganismy, které z ní dusík získávají pro svou potřebu (Fon - 58
